Hořké látky: Účinek a aplikace

[lwptoc]

Hořčiny jsou přírodní rostlinné látky se skvělými účinky. Stimulují trávicí systém, přispívají k odkyselení, zastavují chutě a mnoho dalšího. Hořké látky však mohou být i toxické. Vysvětlujeme, které hořké látky můžete přijímat a jakým způsobem. Protože hořké látky jsou enormně účinné, ale v moderní výživě jsou stále méně obvyklé.

Proč byste měli pravidelně užívat hořké látky

Většina lidí se šklebí, když jí jídlo hořké chuti – chuť jim připadá nepříjemná, a proto se jí vyhýbají. Aby se zajistilo, že původně hořká jídla zůstanou prodejná, byl obsah hořkosti u mnoha druhů zeleniny snížen šlechtěním. Endivie salát, čekanka nebo čekanka totiž chutnaly mnohem hořčeji – jinými slovy, tehdy obsahovaly mnohem více hořkých látek.

Zvýrazňovače chuti a sladidla v potravinách také přispěly ke změně vnímání chuti spotřebitelů. V důsledku toho ochutnáváme hlavně slaná a sladká jídla a od hořkých se raději držíme dál.

Mnohé léčivé rostliny, kořenová a listová zelenina, které obsahují vysoký podíl hořkých látek, z našich talířů a šálků do značné míry zmizely: například pampeliška, jitrocel, řebříček a mnoho dalších planě rostoucích rostlin. Ano, mnoho lidí již tyto rostliny v přírodě nepozná. Je to škoda, protože tak přicházejí o důležité ochranné a léčivé látky. Proč byste měli znovu používat více hořkých látek a jak je přijímáte, bude naše téma níže.

Škodlivé a zdravé hořké látky: rozdíl

Není divu, že se nad hořkými jídly šklebíme. Protože hořká chuť kdysi sloužila jako varovný signál před jedovatými rostlinami, které chutnají často velmi hořce. Tento varovný systém je u dětí ještě výraznější než u dospělých – jsou zvláště citlivé na hořkou chuť. Jejich detoxikační systém ještě není dobře vyvinutý, takže je pro ně smysluplnější potenciálně nebezpečné věci vyplivnout, než je v první řadě spolknout.

Existuje však rozdíl mezi extrémní hořkostí rostlin, které jsou ve skutečnosti jedovaté (což může vést k otravě), a mírnou a žádoucí hořkostí rostlin, které byly kdysi běžnými rostlinami pro výživu (jako výše zmíněné plané rostliny).

Dále jsou to hořčiny, které jsou sice v malém množství zdravé – a proto se v této podobě používají jako lék –, ale ve větším množství by byly nepoživatelné právě pro vysoký obsah hořkých látek, např. pelyněk, hořec, centaury atd.

Definice hořkých látek

Definice hořkých látek je velmi jednoduchá: hořké látky jsou látky, které chutnají hořce. Jediné, co mají tyto bylinky společné, je jejich hořká chuť. To znamená, že hořké látky mohou být zcela odlišné látky z různých skupin látek. Jakmile látka chutná hořce, lze ji nazvat hořkou látkou. Hořčiny jsou například mezi flavonoidy, polyfenoly, terpeny, peptidy, aminokyselinami a alkaloidy.

Účinky hořkých látek

V těle (jedlé) hořčiny dělají mnoho dobrého. Nejlépe prozkoumané jsou pozitivní účinky hořčin na trávení. V naturopatii se hořčiny odedávna používají ke zmírnění trávicích potíží, ať už v ájurvédě, v tradiční čínské medicíně nebo v Evropě (hořec, pelyněk, pelyněk aj.). Nejdůležitější účinky hořkých látek jsou následující:

• Hořčiny stimulují trávení, podporují tvorbu trávicích šťáv a podporují činnost žlučníku a jater.
• Hořčiny regulují chuť k jídlu a pomáhají tak hubnout.
• Hořké látky zastavují chutě a tím podporují odchod ze závislosti na cukru.
• Hořčiny pomáhají při detoxikaci.
• Hořké látky přispívají k odkyselení.
• Hořké látky pomáhají v boji s Candidou a regulují střevní flóru.
• Hořčiny pomáhají snižovat vysokou hladinu cholesterolu.
• Hořké látky mohou případně zlepšit příznaky histaminové intolerance.

Hořké látky proto mohou být důležitou součástí každého holistického programu terapie a prevence. I když ne všechny zmíněné účinky byly vědecky prokázány, jsou známy z bylinářství a empirické medicíny.

V posledních letech se hořké látky staly středem zájmu vědy, a tak lze v budoucnu očekávat další slibné výsledky výzkumu. Níže uvádíme aktuální stav hořkých látek.

Hořčiny stimulují trávení

Hořčiny už začínají působit na ústa: Při žvýkání dráždí hořčiny obsažené v potravě nervy na jazyku. To stimuluje produkci slin. Enzymy ve slinách nyní začnou potravu rozkládat – tedy předtrávit.

Žaludek zase začne produkovat žaludeční šťávu. Jakmile se rozžvýkaná potrava dostane do žaludku, může ji okamžitě začít trávit. Na druhou stranu, pokud jídlo neobsahuje téměř žádné hořké látky, trávení trvá déle.

Hořká chuť povzbudí nejen žaludek, ale i játra, žlučník, slinivku a střeva, která pak začnou vylučovat trávicí šťávy a trávicí enzymy. Játra jsou například podporována při detoxikaci.

Z tohoto důvodu mohou hořké látky pomoci při mnoha potížích, jako je plynatost, nedostatek žaludeční kyseliny, zácpa, pocit plnosti, ale také syndrom dráždivého tračníku, gastritida a dokonce i chronická zánětlivá onemocnění střev.

Zažívací potíže v důsledku nedostatku hořkých látek

Příliš málo hořkých látek ve stravě může vést k pomalému trávení a trávicím problémům, jako je plynatost, bolesti žaludku, pálení žáhy (reflux), ale také vyčerpání a malátnost.
Navíc kvůli špatně fungujícímu trávicímu systému nemohou být živiny správně absorbovány a využity a toxiny nemohou být zcela vyloučeny. Střevní flóra se dostává do nerovnováhy a choroboplodné zárodky se mohou vymknout kontrole. V konečném důsledku se toxiny ukládají v těle a podporují onemocnění – protože trávení ovlivňuje i všechny ostatní tělesné funkce.

Stížnosti, které přímo souvisejí se špatně fungujícím trávicím systémem, jsou chronické žaludeční nebo zažívací potíže, problémy s játry a žlučníkem a problémy se slinivkou. Předpokládá se, že strava s nízkým obsahem hořkých látek přispívá k mnoha životním stylům a autoimunitním onemocněním, jako je např. obezita, alergie, cukrovka a gastrointestinální onemocnění.

Tato onemocnění se nemusí nutně objevit, pokud je požito příliš málo hořkých látek. Pokud se však přidají další faktory, jako je strava, která má obecně nízký obsah vlákniny a živin se spoustou potravin s vysokým obsahem cukru a mouky, riziko se zvyšuje.

Pokud máte zažívací potíže, vždy pamatujte, že špatné držení těla na toaletě již může způsobit příznaky. V přirozené poloze v podřepu se mnoho zažívacích problémů často samo vyřeší.

Hořké látky z kořene pelyňku při Crohnově chorobě

Hořké látky mohou být dokonce užitečné při závažných střevních onemocněních, jako je Crohnova choroba: V malé studii užívalo 20 lidí s Crohnovou chorobou tři tobolky obsahující 250 mg prášku z pelyňku dvakrát denně po dobu 10 týdnů. Pelyňkový kořen je bohatý na hořkou látku zvanou absinthin.

V průběhu těchto 10 týdnů se pokračovalo v užívání předchozí medikace s výjimkou kortikoidů. Kortikoidy (např. kortizon) se naopak pomalu snižovaly a po 10. týdnu se již nebraly.

Ve skupině pelyňku nemělo 65 % subjektů po 10. týdnu téměř žádné příznaky. I po ukončení užívání kapslí pelyňku účinek přetrvával po dobu sledování 10 týdnů, takže subjekty již nemusely užívat kortikoidy během toto období. Naproti tomu u 80 % lidí v kontrolní skupině, kteří užívali placebo, se symptomy zhoršily po 10 týdnech.

Tobolky pelyňku byly bylinný přípravek SedaCrohn® z USA. Kromě 250 mg prášku z pelyňku obsahují kapsle také 100 mg růže, 40 mg kardamomu a 10 mg pryskyřice mastichy. Vědci však poukázali na to, že tobolky pelyňku nefungovaly vůbec u pěti pacientů – takže léčba není úspěšná u všech.

Hořké látky při pálení žáhy způsobené příliš malým množstvím žaludeční kyseliny

Pálení žáhy je mimo jiné často připisováno příliš velkému množství žaludeční kyseliny, která proudí do jícnu a způsobuje zde podráždění. Méně známé je, že pálení žáhy může být také způsobeno příliš malým množstvím žaludeční kyseliny. Důvodem je zřejmě to, že nedostatečně strávená potrava začne v žaludku kvasit, což může způsobit tvorbu nedodělků v jícnu.

V celostní medicíně se v tomto případě využívají hořčiny, které stimulují tvorbu žaludeční šťávy a mohou tak kompenzovat nedostatek žaludeční kyseliny. Příčinou příliš malého množství žaludeční kyseliny může být například léčba léky inhibujícími žaludeční kyselinu (blokátory kyselosti), chronická gastritida nebo stres.

Hořké látky na pálení žáhy způsobené příliš velkým množstvím žaludeční kyseliny

V naturopatii je známo, že hořčiny podporují odkyselení tím, že stimulují některé žlázy v trávicím traktu, které se podílejí na tvorbě báze v těle. V důsledku toho se přebytečné kyseliny v těle přeměňují na zásady a vylučují se, čímž se vyrovnává acidobazická rovnováha.

Názory na to, zda by se hořčiny neměly používat i speciálně při pálení žáhy, ke kterému dochází v důsledku přebytku žaludeční kyseliny, se však různí. Na některých místech jsou varování, že by to mohlo příznaky zhoršit.

Je proto důležité věnovat tělu zvýšenou pozornost, zvláště při užívání hořkých látek na pálení žáhy, protože pálení žáhy může vyvolat jak nadbytek, tak nedostatek žaludeční kyseliny. Pokud se vaše příznaky po požití hořkých látek zhorší, je lepší přejít na jiná přírodní opatření proti pálení žáhy. Podrobný článek o tom viz předchozí odkaz.

Hořké látky v bažení

Hořké látky mohou také pomoci při hubnutí, protože regulují chuť k jídlu, což je užitečné zejména v případě chuti k jídlu:

Studie dokázala, že hořké látky stimulují uvolňování hormonu zvaného cholecystokinin v gastrointestinálním traktu. Cholecystokinin inhibuje chuť k jídlu. Tato reakce byla pro člověka v průběhu evoluce důležitá, protože jedovaté rostliny často chutnají hořce. Hormon cholecystokinin signalizuje mozku, aby přestal jíst, a pouští se do eliminace všech toxinů, které se ještě mohly dostat do trávicího systému.

Pokud tedy během příštího záchvatu bažení sníte hořké látky místo sladkých nebo slaných věcí, rychle si všimnete, že touha odezní. Navíc potraviny, které obsahují hořké látky, jsou obecně zdravější než sladké a slané pochutiny. To může být velmi užitečné, zvláště pokud jste závislí na cukru.

Je pravda, že není snadné dát si místo toho něco hořkého, když máte chuť na něco sladkého nebo slaného. Mějte však na paměti, že to přetrénuje váš vkus a v budoucnu bude mít za následek méně chutí. Protože stejně jako se dá zvyknout na hořkou chuť kávy a piva, dá se zvyknout i na jiná jídla. To zase prospívá vašemu zdraví – berte to jako svou motivaci.

Hořčiny však prý pomáhají i při trávení tuků, protože stimulují funkci jater a žlučníku. Játra pak produkují více žluči, která je zodpovědná za trávení tuků. Žluč se ukládá ve žlučníku a při konzumaci potravy je transportována do dvanácterníku. Méně chutě a lepší trávení tuků může zase vést ke ztrátě hmotnosti.

Hořčiny pomáhají při kožních problémech

Hořké látky mají také důležitou funkci pro pokožku: aplikované zevně, např. B. jako krém, se vážou na receptory hořkých látek v pokožce, čímž bílkoviny např. B. vzniká kolagen. Tyto proteiny hrají důležitou roli při budování kožní bariéry. Hořčiny také stimulují tvorbu lipidů. Lipidy jsou tukové látky, které chrání pokožku před vnějšími vlivy a dehydratací. Pokud je kožní bariéra poškozena, podporuje to infekce, které zase mohou vést k akné a neurodermatitidě.

Hořčiny navíc vykazovaly protizánětlivé vlastnosti i při vnějším použití: při studiích na buňkách inhibovaly tvorbu zánětlivého markeru TNF-alfa. To by mohlo mít zásadní dopad na léčbu zánětlivých kožních onemocnění, jako je psoriáza.

Zkoumanými hořkými látkami byly salicin z vrbové kůry a amelogenin, látka z kořene hořce. Amarogentin je považován za jednu z nejvíce hořkých látek v přírodě.

Užívání hořkých látek: kapsle nebo prášek?

Hořké látky z výše zmíněné Amary jsou také dostupné ve formě kapek, prášku, šťáv a kapslí. Kvalitní hořký doplněk obvykle zahrnuje různé druhy rostlin bohatých na hořčinu, jako je hořec, stodolec, řebříček, pampeliška atd.

Ještě před pár lety se ještě věřilo, že hořké látky je třeba přijímat tak, aby mohly působit přímo v ústech. Kapsle byly nedoporučovány. Mezitím však víme, že receptory hořkých látek se nenacházejí pouze v ústech, ale v celém těle, včetně žaludku, střev, dokonce i mozku, plic a kůže. Hořké látky je tedy možné přijímat i ve formě kapslí, což je důležité zejména pro lidi, kteří si na hořkou chuť vůbec nemohou zvyknout. Chutě však zmizí rychleji, pokud necháte hořké látky působit v ústech.

Zajímavé také je, že pro hořké chutě existuje 25 chuťových receptorů, zatímco pro sladké chutě jsou pouze 3. Jednak je to pravděpodobně způsobeno výše popsaným varovným efektem, takže jedovaté rostliny jsou rychle rozpoznány.

Na druhou stranu se zdá, že i hořčiny mají pro tělo tak velký význam, že chce z jejich účinků co nejvíce těžit. Protože když se hořká látka ukotví na receptor, spustí se celá signální kaskáda, která může mít zcela odlišné účinky – podle toho, kde se receptor v těle nachází. Věda je však stále v plenkách, pokud jde o výzkum těchto složitých reakcí.

Níže porovnáme různé doplňky stravy, které jsou nabízeny kolem hořkých látek, a vysvětlíme, jak je můžete užívat.

hořké látky v tekuté formě

Hořčiny jsou nejčastěji nabízeny v tekuté formě, například jako koncentrát s kapkovým aplikátorem nebo pipetou, jako sprej, nebo jako bylinný elixír. Tekuté produkty mají tu výhodu, že účinkují, jakmile se dostanou do kontaktu s receptory hořkých látek v ústech.

V tekuté formě jsou hořké látky často rozpuštěny v alkoholu, ale existují i ​​produkty bez alkoholu. Ujistěte se také, že neobsahuje žádná umělá aromata, cukr, sladidla nebo jiné přísady – tyto informace jsou v obsahu.

Někomu zpočátku trochu ruší hořká chuť. Po pár dávkách si ale zvyknete a vaše chuťové buňky se přeškolí – od sladkého a slaného k hořkému.

Pokud si na chuť vůbec nemůžete zvyknout, mohli byste hořké látky ze začátku naředit trochou vody a pak množství vody stále více snižovat, abyste se k ní pomalu přibližovali. Pak bude nechuť k hořkým látkám brzy minulostí. Další možností jsou hořké tobolky.

Hořké látky v kapslích

Kapsle s hořkou látkou usnadňují jejich užívání lidem, kteří se chtějí vyhnout hořké chuti. V minulosti se věřilo, že hořké látky musí působit v ústech, protože hořké receptory byly přítomny pouze tam. Protože však odpovídající receptory byly nyní nalezeny také ve zbytku gastrointestinálního traktu, nic nestojí v cestě užívání kapslí. Sliznice dutiny ústní a tím i hořká chuť se obchází, ale hořké látky stále působí, a to přes receptory v žaludku a střevech. Opět se ujistěte, že kapsle neobsahují žádné přísady, jako jsou plniva nebo separační činidla.

Hořké látky, jako je prášek

Práškový bittern je nejpřirozenější, nejsnazší a podle nás nejlepší forma bitternu. Nejlepší je, když si dáte čtvrt lžičky jednoduše přímo do úst – čisté a bez vody. Slinění se dostavuje rychle. Nechte hořké látky vsáknout a po 1 až 3 minutách spolkněte. Zpočátku má prášek velmi hořkou chuť. Zůstaňte silní a na míči! Již po několika dávkách si všimnete, jak si na to zvyknete – a v určité chvíli si tu hořkou chuť zamilujete.

Hořký prášek můžete samozřejmě zařadit i do svého jídelníčku, pokud pro vás hořký efekt není příliš silný, např. B. ve smoothie, v müsli nebo v zálivce na salát.