Vaření S Kuchyňskými Bylinkami

Kuchyňské bylinky se obvykle používají až příliš střídmě. Toto jsou nejsilnější superpotraviny, které známe. Své zdravotní účinky projevují zejména při častém a hojném používání.

Co jsou to kuchyňské bylinky?

Když mluvíme o kuchyňských bylinkách, mluvíme o zvláště aromatických rostlinách, které se používají přednostně čerstvé, ale občas i suché. Existují i ​​rostliny, ze kterých se využívají nadzemní části, tedy listy a květy, případně i stonek. Oproti aromatickým bylinkám většinou bez problémů použijete větší množství kuchyňských bylinek.

Za bylinky se často označují sušené části rostliny (semena, kůra, poupata, kořeny), které mají tak silnou vůni, že se používají jen v malém množství – ke kořenění. Patří sem např. B. Kmín, kmín, hřebíček, skořice, anýz, fenykl (semena), koriandr (semena), pepř a také kurkuma.

Samozřejmě existují i ​​kuchyňské bylinky, které v čerstvé podobě chutnají velmi aromaticky a silně díky vysokému obsahu silic, takže se nedají konzumovat ve velkém množství a patří tedy spíše mezi bylinky, jako jsou středomořské bylinky tymián, šalvěj a rozmarýn.

Jaké kuchyňské bylinky existují?

V tomto článku bychom rádi probrali ty kuchyňské bylinky, které se nejlépe používají čerstvé a které se také dají jíst ve velkém množství. I tak si mnohem lépe vychutnáte zdravotní účinky a léčivé vlastnosti těchto bylin.

• Bazalka (Ocimum basilicum)
• Kopr (Anethum graveolens)
• Řeřicha zahradní (Lepidium sativum)
• Nasturtium (Tropaeolum majus)
• Kerblík (Anthriscus cerefolium)
• Listy koriandru (Coriandrum sativum)
• Majoránka (Origanum majorana) a oregano (Origanum vulgare)
• Petržel (Petroselinum crispum)
• Máta peprná (Mentha piperita)
• Pažitka (Allium schoenoprasum)
• Meduňka lékařská (Melissa officinalis)

Tento seznam samozřejmě není zdaleka úplný. Vybrali jsme zejména bylinky snadno dostupné a zároveň jsme vynechali ty kuchyňské bylinky, které by ve větším množství mohly mít i nepříznivé vedlejší účinky, např. B. Brutnák lékařský pro obsah jaterně toxických pyrrolizidinových alkaloidů nebo šťovík z důvodu jeho vysoké hodnoty kyseliny šťavelové. Kyselina šťavelová by mohla podporovat tvorbu ledvinových kamenů a také ztěžuje vstřebávání minerálů, takže má negativní vliv na minerální rovnováhu.

Kolik kuchyňských bylinek můžete denně sníst?

Obvyklé množství kuchyňských bylinek v kuchyni je asi 1 polévková lžíce nasekaných bylinek na jídlo a osobu. Není však nic špatného, ​​když toto množství – v závislosti na druhu bylinek – znásobíte a např. do smoothie přidáte 25g rozmixovaných bylinek.

Přehánět byste to samozřejmě neměli ani s kuchyňskými bylinkami. Používejte pouze takové množství, které vám chutná. Vzhledem k tomu, že kuchyňské bylinky mají velmi intenzivní aroma, předávkování je stěží možné, protože příslušný pokrm se pak stává nepoživatelným.

Také se střídejte! Takže nejezte petržel a bazalku týdny každý den, ale např. týden nebo dva B., pak si dejte pauzu a do jídla a pití si přimíchejte další bylinky. Po pár dnech tyto bylinky opět vyměňte za jiné. Zabráníte tak tomu, aby si organismus zvyknul na určitý léčivý efekt, který by pak nemohl nastat, pokud byste na něm byli závislí.

Jaké živiny obsahují kuchyňské bylinky?

Byliny mají přirozeně nízký obsah makroživin (sacharidů, tuků a bílkovin). V průměru vypadají nutriční hodnoty na 100 g kuchyňských bylinek takto:

• Kalorie: 25 až 70 kcal
• Sacharidy: 7 až 11 g (kromě řeřichy zahradní s 2.5 g)
• Tuk: méně než 1 g
• Bílkoviny: 3 až 4 g
• Vláknina: 2 až 6 g

Přestože je obsah tuku v bylinkách velmi nízký, mohl by přispět k dobrému přísunu omega-3 mastných kyselin, zvláště pokud jsou bylinky konzumovány ve velkém množství. Protože podíl omega-3 v obsahu tuku v bylinkách je poměrně vysoký, zatímco podíl omega-6 je výrazně nižší, což hovoří pro zdravý poměr omega-3-omega-6. U bylinek je to často vynikající hodnota 3:1.

V moderní stravě daleko převládá kyselina linolová (nebo jiné omega-6 mastné kyseliny), které mohou mít prozánětlivé, a tedy onemocnění podporující účinky. Proto je zdravý poměr omega-3-omega-6 důležitým cílem zdravé výživy.

Obzvláště vysoký je obsah omega-3 řeřichy zahradní. Poskytuje již 600 mg kyseliny alfa-linolenové na 100 g (denní potřeba se udává kolem 2000 až 3000 mg) a pouze 200 mg kyseliny linolové.

Jaké vitamíny a minerály obsahují kuchyňské bylinky?

V kuchyňských bylinkách vynikají zejména hodnoty vápníku, draslíku, železa, vitamínu C, vitamínu K1 a betakarotenu (vitamín A). Zejména pokud se rozhodnete bylinky v budoucnu konzumovat ve větším množství, skutečně poskytují relevantní množství těchto životně důležitých látek, což samozřejmě neplatí, pokud jich na dochucení použijete pouze 1 až 2 polévkové lžíce.

Pokud však smícháte stejné díly pažitky, kopru, kerblíku a bazalky a použijete 100 g této směsi na jedno jídlo, bylinková směs již poskytuje téměř 300 mg vápníku (2.5krát více než 100 g jogurtu), 550 mg draslíku (denní potřeba 4000 mg) a 4 mg železa, což odpovídá třetině denní potřeby železa a ukazuje, jak dobře lze kuchyňské bylinky využít k léčbě a prevenci nedostatku železa.

Pokud jde o vitamín C, petržel je lídrem zde uvedených bylin se 160 mg na 100 g. Pažitka, kopr a řeřicha však stále poskytují tolik vitamínu C na 100 g jako citrusové plody (kolem 50 mg).

Většina lidí se kvůli betakarotenu obrací na mrkev, aniž by tušili, že zelená listová zelenina a bylinky jsou také skvělými zdroji betakarotenu. Zatímco mrkev poskytuje 1700 µg a špenát 800 µg vitaminu A (tělo si z betakarotenu dokáže vyrobit vitamin A – vitamin pro oči), bylinky zde udrží krok téměř bez problémů: kopr poskytuje 1000 µg vitaminu A, kerblík a petržel s 900 µg a bazalka s 650 µg. Potřeba je 900 µg vitaminu A.

Vitamin K1 plní důležité úkoly při srážení krve a udržování zdravých kostí a srdce. K pokrytí oficiálně udávané denní potřeby vitamínu K15 by stačilo pouhých 1 g pažitky.

Které druhotné rostlinné látky obsahují kuchyňské bylinky?

Jsou to většinou druhotné rostlinné látky, které proměňují bylinky v léčivé byliny. Jsou to například karotenoidy (kam patří i beta karoten), flavonoidy, antokyany, sulfidy, glykosidy hořčičného oleje, třísloviny, saponiny, monoterpeny a mnoho dalších.

Další mimořádně prospěšnou látkou v kuchyňských bylinkách a veškeré zelené listové zelenině je chlorofyl. Je považován za výborný čistič krve a účinně podporuje vlastní detoxikaci organismu. Chlorofyl dokonce dokáže chránit buňky před plísní a jejími vysoce toxickými toxiny (aflatoxiny).

Jak fungují kuchyňské bylinky v těle?

Účinky kuchyňských bylinek se velmi liší podle druhu. Protože však rostlina vždy obsahuje více látek současně, je dosaženo širokého spektra účinků. Mnohé sekundární rostlinné látky se také vzájemně posilují a podporují ve svém účinku.

Uvedené rostlinné látky působí i v kombinaci s obsaženými vitamíny, minerály a stopovými prvky. Tímto způsobem mají kulinářské bylinky obecně jeden

• silný antioxidant,
• protizánětlivé
• detoxikační,
• protirakovinný,
• posílení imunitního systému,
• antimikrobiální a
• trávicí účinek.

Tyto vlastnosti jsou pak již zaměřeny na nejčastější nemoci lidstva. Nejvíce se rozvíjejí zejména chronické civilizační choroby

• nadměrný oxidační stres (byliny mají antioxidační účinek),
• chronické zánětlivé procesy (bylinky mají protizánětlivý účinek),
• oslabený imunitní systém (bylinky posilují a uvolňují imunitní systém),
• slabé endogenní detoxikační schopnosti (byliny podporují tělo při detoxikaci),
• Infekce bakteriemi, plísněmi nebo viry, které vyvedou tělo z rovnováhy (bylinky mají antimikrobiální účinek), stejně jako
• poškozená střevní sliznice a narušená střevní flóra (bylinky pomáhají obnovit zdraví střev).

Nejdůležitější kuchyňské bylinky – účinky, vlastnosti a možnosti použití
Níže stručně popíšeme nejdůležitější vlastnosti, účinky a oblasti použití výše uvedených kuchyňských bylinek. Pokud vás zajímají podrobnosti o jednotlivých bylinkách, najdete je na příslušných odkazech.

Bazalka

Bazalka je jednou z nejznámějších kuchyňských bylin středomořské kuchyně. Často se podává pouze ve spojení s rajčaty, ale ve skutečnosti se hodí snad do každého myslitelného receptu. V bazalce jsou obsaženy její silice (např. linalool, citral, eugenol aj.), které mají velmi dobré protizánětlivé, antibakteriální, dokonce i analgetické a protirakovinné účinky. Ano, dokonce se říká, že protizánětlivý účinek je srovnatelný s Cox-2 inhibitory, což jsou konvenční lékařské protizánětlivé léky používané u chronických zánětlivých onemocnění, jako je např. artritida.

Bazalka navíc obsahuje rostlinnou látku cineol, která má vykašlávací a antibakteriální vlastnosti, takže bazalka také zklidňuje onemocnění dýchacích cest (nachlazení, astma, senná rýma).

Další látkou v bazalce je estragol. Člověk se často dočte, že je to zdraví škodlivé. V odpovídajících studiích však byl čistý estragol izolován z rostliny a podáván testovaným zvířatům ve vysoce koncentrované formě. I kdybyste však snědli tři nebo čtyři polévkové lžíce nasekaných lístků bazalky denně, tak vysoké dávky byste nepožili. Bazalka obsahuje i mnoho dalších látek, které mohou případně kompenzovat škodlivé účinky jednotlivé látky.

Kopr

Kopr je příbuzný fenyklu. Je známá zejména jako koření pro všechny druhy okurkových přípravků. V podstatě se však hodí téměř do všech salátů, smoothies, dipů a omáček. V bylinkářství se kopr předepisuje při plynatosti a nechutenství, protože má hojivý a regulační účinek na trávicí systém.

Řeřicha zahradní a lichořeřišnice

Stejně jako mnoho kuchyňských bylinek je i řeřicha považována za přírodní ředidlo krve. Jeho vysoký obsah antioxidantů je údajně zodpovědný za inhibici tvorby trombů a udržování uvolněných krevních cév. Obojí má samozřejmě příznivý vliv na vysoký krevní tlak.

Štiplavé látky v řeřichě mají také velmi dobrý protizánětlivý a expektorační účinek, takže při nachlazení pročistí dýchací cesty. Řeřicha – zejména lichořeřišnice – je přitom považována za silně antibakteriální, proto se již používá v přípravcích proti infekcím močových cest a chřipkovým infekcím.

Řeřichu si velmi snadno vypěstujete sami. Řeřicha zahradní vyroste na parapetu za pár dní – a na zahradě se lichořeřišnice dokonce znovu a znovu ukazuje, jakmile se prosadí.

Kerblík

Sladko-kořeněný kerblík pochází původně z východní Evropy a je příbuzný s petrželkou, koprem a anýzem. Oblasti jeho použití jsou odpovídajícím způsobem podobné. Kerblík se většinou používá k dochucení polévek a omáček, ale také mléčných výrobků. Místo tvarohu a smetanového sýra můžete vyšlechtit i báječně pyré hedvábné tofu, bílé mandlové máslo (ochucené citronovou šťávou a trochou soli) nebo veganský smetanový sýr s žervé a dalšími bylinkami. Ke kerblíku se velmi dobře hodí petržel a estragon.

O kerblíku se říká, že má prokrvující vlastnosti a celkově posilující a revitalizační účinek.

Koriandr

Koriandr (jeho listy) se stal zvláště známým na scéně alternativní medicíny pro svůj údajně detoxikační účinek. Měl by být dokonce schopen mobilizovat těžké kovy, jako je vysoce toxická rtuť, z mozku. Koriandr by se však k tomuto účelu měl používat pouze v kombinaci s chlorellou a medvědím česnekem, které oba dokážou rtuť uvolněnou z koriandru vázat a také odstraňovat. V opačném případě – jak se říká – by se mohlo stát, že rozpuštěná rtuť bude dále cirkulovat v těle a může vést k poškození. Proto se doporučuje nepoužívat koriandr ve velkém množství.

Koriandr pomáhá také při zažívacích potížích (nadýmání, bolesti žaludku, pocit plnosti), infekcích a díky vysokému obsahu antioxidantů i při chronických zánětlivých onemocněních jako je revma.

Oregano a majoránka

Bazalka, oregano a majoránka patří mezi středomořské kuchyňské bylinky. Díky svému silnému antimikrobiálnímu účinku se oregano řadí mezi rostlinná antibiotika a má také protiplísňové a parazitární vlastnosti, takže jej lze použít jako doprovod k očistě střev při odpovídajících příznacích.

Oregano zároveň působí proti tvorbě krevních sraženin, a proto je považováno za přírodní ředidlo krve. Jako všechny bylinky má i oregano antioxidační schopnosti, ale obsahuje tak velké množství antioxidantů (flavonoidy a fenolové kyseliny), že zaujímá třetí místo v žebříčku nejsilnějších antioxidačních potravin.

Díky vysokému obsahu éterických olejů je oregano také dobrým domácím lékem na dýchací a zažívací potíže. Majoránka má podobný účinek jako oregano, ale není tak silná. V lidovém léčitelství se používá při zažívacích potížích.

Petržel

Petržel je tzv. akvaretikum, což znamená, že se v naturopatii předepisuje na proplachování a aktivaci močových cest a ledvin za účelem prevence močových a ledvinových kamenů. Zatímco klasické léky na zčervenání mohou často vést k nedostatku draslíku, petržel dokonce dodává tělu velké množství draslíku, ano, je dokonce nejbohatší na draslík ze všech běžných potravin.

Petržel lze použít i proti zápachu z úst. Chcete-li to provést, stačí pravidelně žvýkat část petrželových listů, jako je žvýkačka. Toto opatření zároveň zmírňuje pálení žáhy a pocity plnosti.

Petržel prý dokonce dokáže neutralizovat a zneškodnit karcinogenní látky, které se do plic dostávají ze vzduchu (např. tabákový kouř), což je účinek, který vedl k tomu, že petržel byla v lidovém léčitelství doporučována jako prevence rakoviny plic.

Máta peprná

Máta peprná je skvělým léčitelem. Přesto si jej mnoho lidí denně vychutnává jako čaj pro jeho osvěžující vůni. Máta je zvláště užitečná při gastrointestinálních potížích, protože odstraňuje škodlivé bakterie a uvolňuje křeče a plynatost. Podporuje také tok žluči, čímž ulevuje játrům a předchází žlučovým kamenům.

Máta peprná je také starým a účinným prostředkem proti bolestem hlavy. Jejich esenciální olej má údajně analgetický účinek stejně dobrý jako běžné tablety proti bolesti hlavy.

Máta peprná, mletá téměř do každého salátu, je zjevením. Dodává každému receptu osvěžující pochoutku, které se jen stěží vyrovná žádná jiná ingredience.

Pažitka

Pažitka je pro většinu lidí natolik běžnou složkou, že její účinnost bývá často zcela podceňována. Protože ve skutečnosti je pažitka ua díky svým sirným sloučeninám, je skvělým čističem krve a expektorans. Měl by také snižovat hladinu cholesterolu, krevní tlak a hladinu cukru v krvi a předcházet arterioskleróze, mrtvici a infarktu.

Pažitka působí také močopudně a podporuje tak zdraví ledvin a močového měchýře. Dvě rostlinné látky quercetin a kempferol také činí z pažitky cennou složku v prevenci rakoviny.

Do budoucna se neomezujte jen na pár pažitek na ozdobu, ale nasypte si na chlebíček nebo salát půl svazku pažitky.

Citronový balzám

Meduňka je považována za uklidňující léčivou rostlinu, kterou lze použít při poruchách spánku, syndromu dráždivého tračníku, hypertyreóze a dokonce i při srdeční arytmii. Meduňka se obvykle připravuje ve formě čaje. List meduňky často zdobí jeden nebo druhý ovocný dezert.

Meduňku lze také nasekat a přidat do ovocných salátů nebo krémových jídel. Stejně dobře chutná v čerstvých bylinkových salátech a samozřejmě v zelených smoothies.

Mohou se kuchyňské bylinky používat v těhotenství?

Kuchyňské bylinky lze užívat i v těhotenství, i když v nižším množství obvyklém v kuchyni (1 – 2 polévkové lžíce denně) nebo jako čaj, protože některé obsažené látky mohou stimulovat dělohu, což by mohlo vést ke křečím nebo krvácení.

Mohou kuchyňské bylinky jíst i děti?

S dětmi byste samozřejmě měli používat kuchyňské bylinky v menším množství. Zde je ideální, když dětem bylinky nabídnete samostatně v mističce, aby si mohly pomoci samy, pokud budou chtít. Kuchyňské bylinky by se proto neměly přimíchávat do dětských smoothies, protože přirozená bylinná chuť je tlumena ovocem, jako jsou banány, jsou ignorovány vlastní varovné mechanismy těla, a proto by mohlo dojít ke konzumaci příliš velkého množství bylinek.

Většinou se ale varování před bylinkami týkají vysoce koncentrovaných přípravků, jako jsou čisté éterické oleje, které se vnitřně u dětí nepoužívají vůbec a zevně, pokud vůbec, jen velmi střídmě.

Můžete použít kuchyňské bylinky, pokud užíváte léky?

Vzhledem k tomu, že některé kuchyňské bylinky mohou mít i účinek „na ředění krve“ – zvláště pokud je do smoothie přidáváte ve velkém množství – musíte pravidelně užívat léky na ředění krve, používejte je pouze v dávkách obvyklých v kuchyni. a nezpracovávat a nespotřebovávat velká množství.