John Myers
Diabetes 2. typu začíná zákeřně a pokud se neléčí, vede k vážným komplikacím. Ale správnou stravou a cvičením lze hladinu cukru v krvi výrazně zlepšit.
Diabetes mellitus je jedním z nejrozšířenějších onemocnění v průmyslových zemích. Jen v Německu lékaři léčí kolem osmi milionů lidí s cukrovkou. Rozlišuje se typ 1 a typ 2, přičemž zejména druhý jmenovaný je považován za nemoc z blahobytu – trpí jím přes 90 procent všech diabetiků. Cukrovkou 1. typu je postiženo podstatně méně ze všech „diabetiků“. Zatímco tento typ se často vyskytuje v dětství a dospívání, jsou to především dospělí starší 40 let, kterým lékaři diagnostikují diabetes 2. typu.
Diabetes 2. typu se vyvíjí postupně
Podle odhadů z roku 2012 má v Německu diabetes 7.2 procenta populace a dalších 2.1 procenta má neobjevený diabetes. Diabetes 2. typu se obvykle rozvíjí postupně a roky může zůstat bez povšimnutí. Právě to je zákeřné: tělo zaznamená každý jednotlivý přebytek cukru („cukrová paměť“) a po letech se projeví následky, jako je poškození nervů nebo poruchy prokrvení, zejména v bércích a chodidlech. Obávaným dlouhodobým následkem je diabetická noha s vředy a ranami, které se již nehojí.
Příčina: Slinivka přetížená příliš velkým množstvím sacharidů
Sklon k cukrovce 2. typu je dědičný. Ne u každého, kdo je k této poruše metabolismu sacharidů predisponován, se však skutečně rozvine. Rozhodující pro propuknutí nemoci je tzv. syndrom blahobytu: Příliš mnoho jídla ve spojení s nedostatkem pohybu podporuje inzulínovou rezistenci.
Pokud svému tělu dodáte mnoho porcí lehce stravitelných sacharidů, slinivka se udrží v neustálém provozu. Lidé rezistentní na inzulín mají v krvi více inzulínu než zdraví lidé, ale tělo už nedokáže pojmout přebytek cukru ve tkáni. Neustále zvýšená hladina inzulinu má vliv jinde: tělo ukládá tučnější zásoby – to vede k obezitě a častým prekurzorem nebo průvodním onemocněním cukrovky je ztučnění jater. V cévách se tvoří nebezpečné usazeniny. Pokud je navíc nedostatek pohybu, tj. téměř žádný krevní cukr nevyužijí svaly jako energii, pak může inzulínová rezistence postupovat obzvlášť rychle.
V nejhorším případě nakonec slinivka přestane fungovat úplně.
Příznaky zpočátku nespecifické
Obecná malátnost a vyčerpání jsou prvními příznaky toho, že se přijatá energie potravy (sacharidy/cukr) nedostává do buněk těla kvůli inzulínové rezistenci. Ale kdo jde hned k lékaři? Šance na uzdravení v této fázi (prediabetes) jsou stále vynikající. Když je stanovena diagnóza „diabetes 2. typu“, často již dochází k následnému poškození kardiovaskulárního systému.
Diabetes je lidově také známý jako nemoc z cukru a tak již pojmenovává hlavní příznak: zjištění cukru v moči. Pokud je koncentrace cukru v krvi výrazně příliš vysoká, tělo vylučuje cukr močí. Další příznaky pokročilého diabetu 2.
- žízeň
- časté močení
- Selhání růstu, noční pomočování, hubnutí (u dětí)
- Únava, slabost, závratě
- Zhoršení zraku, změna zraku
- suchá kůže, svědění
- střídavě ztráta chuti k jídlu a návaly hladu
- Impotence/ztráta libida
- svalové křeče
- nervová onemocnění
- špatně se hojící rány, zejména na nohou
- nevolnost, bolest břicha
- infekce močového ústrojí
- Menstruační poruchy snižují plodnost u žen
- Mentální změny, jako je agresivní chování
Diagnostika pomocí krevních testů na cukr
Nejprve se v ordinaci stanoví hladina cukru v krvi. Rozlišuje se krevní cukr nalačno a občasný krevní cukr. Normální hladina cukru v krvi nalačno není vyšší než 100 miligramů na decilitr. Prediabetes může být přítomen s hladinami cukru v krvi nalačno až 125 miligramů na decilitr. Pokud jsou hodnoty ještě vyšší, existuje podezření na diabetes mellitus. Kromě toho se provádí glukózový toleranční test a stanoví se tzv. dlouhodobá hladina cukru v krvi: Glykohemoglobin (takříkajíc „zcukerněné“ krevní barvivo) poskytuje informaci o průměrné koncentraci cukru v krvi za posledních osm až osm let. dvanáct týdnů.
Pokud je diagnostikován diabetes mellitus, je nutné vyšetřit oční pozadí, moč, krevní tlak, nervy a chodidla a stanovit hodnoty krevních lipidů a ledvin.
