Lindy Valdez
Nedostatek vitaminu D je častý u autoimunitních onemocnění. Znamená to ale také, že užívání vitamínu D může nemoc zlepšit? Protože podávání vitaminu D u autoimunitních onemocnění často nemá efekt. Vysvětlíme, co to může být důvodem a jak v tomto případě postupovat.
Vitamin D: Důležitý při autoimunitních onemocněních
Autoimunitní onemocnění jsou chronická zánětlivá onemocnění, při kterých tělu vlastní imunitní systém omylem napadá vlastní buňky a orgány – a již se nezaměřuje výhradně na škodlivé bakterie, viry atd.
Z pohledu konvenční medicíny bohužel není šance na vyléčení autoimunitních onemocnění. Celostní terapie však přinášejí úlevu téměř v každém případě a často nemoc i utlumí. Vitamin D je nezbytnou součástí takové naturopatické terapie, pokud se ukáže, že hladina vitaminu D je příliš nízká. Zde je návod, jak léčit autoimunitní onemocnění přirozeně.
Jak může nedostatek vitaminu D podporovat autoimunitní onemocnění
Vitamin D úzce souvisí s řadou biologických procesů, které regulují imunitní systém. Receptory vitaminu D byly nalezeny v řadě imunitních buněk, např. B. monocytech, dendritických buňkách a aktivovaných T buňkách, což ukazuje, že vitamin D hraje roli ve vývoji nebo prevenci autoimunitních onemocnění. Protizánětlivý účinek vitaminu D je také znám již dlouhou dobu.
Podle podrobného přehledu z roku 2013 může nedostatek vitaminu D zhoršovat autotoleranci u lidí s genetickou predispozicí a podporovat tak rozvoj autoimunitních onemocnění. Sebetolerance je schopnost imunitního systému člověka rozpoznat tělu vlastní látky jako takové a odlišit je od látek tělu cizích tak, aby nedocházelo k útokům na tělu vlastní tkáň.
Vitamin D snižuje riziko autoimunitních onemocnění
Ve studii publikované v British Medical Journal BMJ v lednu 2022 na téměř 26,000 22 subjektech se ukázalo, že vitamín D může snížit riziko autoimunitních onemocnění o procent.
U testovaných osob, které užívaly 2000 IU vitaminu D denně, se v průběhu 5 studijních let vyvinulo autoimunitní onemocnění významně méně často než u účastníků, kteří dostávali placebo.
Proč vitamín D někdy nefunguje
Vitamin D je v souvislosti s roztroušenou sklerózou zkoumán již od 1980. let minulého století. První studie byly provedeny s nízkými dávkami vitaminu D, které neprokázaly žádný účinek. Teprve v posledních letech se objevují studie, ve kterých byly podávány vyšší dávky 7,000 14,000 až 100,000 14 IU vitaminu D denně, většinou však ne v denních dávkách, např. B. 20,000 IU každých dní nebo IU obden. Ale ani tehdy často nebyl úspěch.
Vědci kolem preventivní medicíny Prof. Dr. V dubnu 2021 zveřejnil Jörg Spitz komplexní informace o rezistenci vůči vitaminu D, což může být jedním z důvodů, proč užívání konvenčního množství vitaminu D u autoimunitních onemocnění (a jiných onemocnění) často nemá žádný účinek. Ano, podle prof. Spitze by rezistence na vitamín D mohla být také příčinou autoimunitních onemocnění.
Odolnost vůči vitaminu D
V případě rezistence na vitamín D reagují buňky na vitamín D jen slabě, což může být např. způsobeno zablokováním tzv. signální dráhy receptoru vitamínu D (jako příčina blokády jsou diskutována infekční onemocnění). Receptory vitaminu D jsou uvnitř buněk. Když se vitamin D naváže na receptor, může zapnout nebo vypnout určité geny v buňkách a spustit typické účinky vitaminu D, ale rezistence nikoli.
Léčba vysokými dávkami vitamínu D
Rezistence na vitamín D je však reverzibilní – při vysokých dávkách vitamínu D. Získaná rezistence na vitamín D (která není vrozená, ale vyskytuje se až v průběhu života) je stále považována za hypotézu, ale prof. Spitz má již slibné zkušenosti v oblasti roztroušené sklerózy, takže jeho doporučení by rozhodně měla být naslouchána.
Prof. Spitz používá tzv. Coimbrův protokol – schéma příjmu vitaminu D, které vyvinul brazilský neurolog Cicero G. Coimbra. Coimbra Protocol také poskytuje různé dávky vitaminu D pro různá autoimunitní onemocnění. Následující informace slouží pouze jako počáteční přehled. Prodiskutujte se svým lékařem nejlepší postup pro vás.
Coimbrský protokol
Počáteční dávka pro protokol Coimbra je:
- 1000 IU na kilogram tělesné hmotnosti u roztroušené sklerózy
- 300 – 500 IU na kilogram tělesné hmotnosti u revmatoidní artritidy (revmatismu), systémového lupusu, psoriatické artritidy, psoriázy, Crohnovy choroby, ulcerózní kolitidy
- 300 IU na kilogram tělesné hmotnosti u Hashimotovy choroby, ankylozující spondylitidy, systémové sklerodermie
- 150 IU na kilogram tělesné hmotnosti u jiných autoimunitních onemocnění
Pokud tedy trpíte autoimunitním onemocněním nebo mu chcete předcházet, nechte si zkontrolovat hladinu vitaminu D a v případě nedostatku vitaminu D užívejte.
Zabraňte nežádoucím účinkům léčby vysokými dávkami vitaminu D
Při léčbě vysokými dávkami je vždy důležité být pečlivě sledován lékařem, aby se předešlo možným nežádoucím účinkům (např. hyperkalcémie).
Při hyperkalcémii vitamin D způsobuje, že se přebytečný vápník vstřebává ze střev do krevního řečiště. Proto je pravidelně kontrolována hladina vápníku v krvi (séru) a moči. Pacient by si samozřejmě měl dávat pozor i na typické příznaky hyperkalcémie (nadměrně vysoká hladina vápníku). Patří mezi ně časté močení, když máte velkou žízeň, neobvyklá únava nebo dokonce zácpa.
Dieta s nízkým obsahem vápníku je v Coimbrském protokolu důležitá, aby se zabránilo nadbytku vápníku.
Online varování o Coimbrském protokolu vycházejí z jednotlivých kazuistik zabývajících se zmíněnou hyperkalcémií, které lze předejít zmíněnými opatřeními. S varováními tohoto druhu jsou výhody terapie vysokými dávkami vitaminu D často ignorovány, stejně jako závažné vedlejší účinky obvyklých terapií.
