John Myers
Nejoblíbenější zelí v Německu je také známé jako Weißkraut, Kappes, Kabis nebo Kappus. Jednotlivé listy tvoří uzavřené, pevné hlávky. V závislosti na odrůdě mohou být špičaté, kulovité nebo dokonce ploché. Listy jsou potaženy jakýmsi voskem, ze kterého se valí voda. Pod jasně zelenými vnějšími listy je jasný, svěží interiér.
Původ
Divoká forma bílého zelí roste ve Středomoří a na evropském pobřeží Atlantiku. Dnes se pěstuje především v Německu, ale také v Nizozemsku, Francii, Dánsku, Anglii a Řecku.
Sezóna
I když je zelí považováno spíše za zimní zeleninu, je dostupné po celý rok. Měkké rané zelí se sklízí v květnu a červnu, pozdější odrůdy od září do listopadu.
Chuť
Typická chuť kapusty je nezaměnitelná a hodí se ke všemu vydatnému. Čím déle zeleninu dusíte, tím sladší. Rané odrůdy mají mnohem jemnější chuť.
Použijte
Bílé zelí je nedílnou součástí dobré domácí kuchyně a zelné polévky: chutná v dušených pokrmech, kastrolech i jako základní surovina naší zelňačky a hodí se do kapustových závitků a salátu coleslaw. Bílé zelí nesmí chybět ani v letním salátu Green Goddess s okurkou a špenátem. Většina sklizně německého zelí se mimochodem využívá k výrobě kysaného zelí, ve kterém se zelenina konzervuje mléčným kvašením. Zelenina se stane stravitelnější, pokud k ní uvaříte kmín nebo fenykl.
Skladování
Měkčí rané zelí můžete skladovat kolem deseti dnů, zatímco robustní podzimní a zimní zelí je vhodné skladovat na chladném místě, např. B. ve sklepě, asi dva měsíce. Nakrájené hlávky bílého zelí se zabalí do vlhkého hadříku a vloží se do přihrádky na zeleninu v lednici. Bez problémů je možné i mražení. Zelí nakrájíme na malé kousky, podle potřeby krátce blanšírujeme v osolené vodě a dobře okapané zabalíme do mrazicích sáčků nebo konzerv.
