John Myers
Mléko se obvykle používá v mnoha variantách: jogurt, pudink, sýr, smetana atd. Tyto produkty dnes již nejsou nijak zvlášť přirozené. Jsou mnohokrát zpracovány a konzervovány, aby vydržely týdny. A protože mléčné výrobky musí být levné, vyrábí se co nejvýhodněji. Používají se tedy antibiotika, hormony a geneticky modifikované krmivo. Tyto manipulace nejsou vůbec dobré pro kvalitu mléka, takže se nyní objevuje mnoho argumentů proti konzumaci mléčných výrobků.
Mléko by mělo být nízkotučné a pasterizované
Patříte k mléčným pijákům, kteří obecně používají nízkotučné mléko kvůli své postavě? A už jste slyšeli o tom, že syrové mléko je zdraví nebezpečné, a proto byste měli při nákupu mléka volit pouze mléko pasterizované?
Pokud jste na tyto otázky odpověděli ano, pak jsou pro vás níže uvedené informace opravdu důležité. Ve skutečnosti je tomu přesně naopak, z nízkotučného mléka se tloustne a z pasterizovaného mléka je vám špatně.
Argument 1: Pasterizované/UHT mléko
Pasterizace je zákonem požadovaný proces pro všechny druhy mléka, při kterém se mléko zahřeje na teplotu kolem 75°C. Jedinou výjimkou je zde syrové mléko.
Zahřívání mléka slouží k hubení bakterií. Při této teplotě však zanikají i trávicí enzymy (laktáza) obsažené v mléce. Není proto divu, že toto mléko je pro většinu lidí těžko stravitelné a lidem s intolerancí laktózy způsobuje velké zdravotní problémy.
Velmi oblíbenou alternativou pasterizace je ultravysokoteplotní úprava mléka. Jeho výhodou je, že neotevřený lze uchovávat minimálně 6 týdnů. Nevýhodou UHT mléka ale je, že na mléko působí teploty až 150°C.
V důsledku toho tento proces nepřežijí ani mikroorganismy, ani choroboplodné zárodky.
Bohužel tyto teploty – spolu s enzymy a většinou vitamínů – nesnášejí ani bílkoviny a tuky. Kdyby po smrti jednoduše zmizeli ve vzduchu, nebylo by to tak zlé.
Protože to však nedělají, dostávají se do organismu zcela denaturované a tudíž nepoužitelné a činí nás nemocnými.
Mimochodem: V Americe se více než 80 procent mléka kupuje ve formě UHT mléka…
Argument 2: Homogenizované mléko
Během homogenizace je mléko rozstřikováno na kovovou mřížku pod vysokým tlakem přes drobné trysky. Během tohoto procesu se molekuly tuku roztrhnou a stanou se tak malými, že se již nemohou hromadit na povrchu mléka.
To brání mléku ve smetaně a zdá se, že je snadněji stravitelné.
Ve skutečnosti jsou molekuly tuku nyní tak malé, že již nejsou správně metabolizovány a místo toho jdou přímo do střeva. Díky svému malému průměru mohou dokonce projít střevní stěnou a dostat se do krve.
K tomu dochází především tehdy, když střevní stěna ještě nedosáhla stability (např. u dětí) nebo když se již stala propustnou (syndrom netěsného střeva).
Tuky této velikosti do krve nepatří, a proto jsou imunitním systémem klasifikovány jako cizorodé látky. Protilátky se tedy tvoří okamžitě, což zapečetí start alergické reakce.
Dalším problémem je enzym xantinoxidáza, který je obsažen v mléce. Přichytí se na drobné tukové kuličky a tím se také dostane do krevního oběhu. Enzym může způsobit vážné poškození krevních cév, což má za následek zvýšené ukládání cholesterolu.
Tyto usazeniny vedou k arteriosklerotickým změnám na stěnách cév a přispívají ke kardiovaskulárním onemocněním, které v nejhorším případě mohou vyvolat mrtvici nebo infarkt.
Argument 3: Nízkotučné/beztučné mléko
Pokud pijete nízkotučné nebo netučné mléko, nekonzumujete pouze denaturovaný a tedy nezdravý výrobek, navíc s tímto mlékem přibíráte.
Vyplývá to ze studie z roku 2005 zveřejněné v časopise Archives of Pediatrics and Adolescent Medicine. Vědci sledovali vliv konzumace mléka na celkem 12,829 dětech ve věku devět až čtrnáct let.
Studie zjistila, že pití nízkotučného mléka přímo souvisí s přibíráním na váze. Mléko s přirozeným obsahem tuku nemělo na váhu dospívajících žádný vliv.
Ke stejnému závěru došla i americká studie, které se zúčastnilo 11,000 2 dětí ve věku od 4 do let. I zde děti s nadváhou, na rozdíl od dětí s normální hmotností, pily nízkotučné mléko.
Vysvětlení tohoto zdánlivého paradoxu je celkem jednoduché: kyselina linolová, nenasycená mastná kyselina přítomná v mléčném tuku, urychluje metabolismus lipidů. Kdo pijí nízkotučné mléko, konzumuje méně mléčného tuku, ale zároveň méně kyseliny linolové.
Chybí tedy „turbo pohon“ pro metabolismus tuků.
Argument 4: Geneticky modifikované krmivo
Krávy běžně žerou listy, větvičky, divoké rostliny a trávu, případně také travní semena, ale žádná zrna, jako je kukuřice nebo luštěniny, jako je sója. Pokud zvířata nejsou správně krmena, je to dost špatné. Pokud budou muset jíst i geneticky modifikované obilí, sóju nebo řepku, může to mít nedozírné důsledky nejen pro zvířata a lidi, ale především pro životní prostředí.
Vzhledem k právní situaci nemusí být vejce, mléko a maso ze zvířat, která byla krmena geneticky modifikovanými rostlinami, označena jako GM potraviny. Riziko genetického inženýrství můžete vyloučit pouze při nákupu bio mléčných výrobků (a těch, které nesou pečeť „Ohne Gentechnik“, protože zde nesmí být používáno žádné geneticky modifikované krmivo).
Argument 5: Antibiotika v mléce
Osmdesát procent antibiotik prodávaných v Americe je krmeno zvířaty, jejichž maso, mléko a vejce se prodávají. Podobně vysoké sazby lze předpokládat v Evropě.
Při konzumaci těchto produktů se pak drogy dostávají do lidského organismu ve velkém. Na trvalou přítomnost antibiotik si patogeny časem zvyknou. Vyvinou si rezistenci na tuto drogu a mohou se tak explozivně rozmnožovat.
To vysvětluje, proč stále více lidí umírá na infekce způsobené patogeny rezistentními na antibiotika.
Brali byste dobrovolně antibiotika, i když k tomu nebyl důvod? Asi ne. Proto je také nepravděpodobné, že byste tento lék dobrovolně užívali den za dnem a po mnoho let.
Pokud jste piják mléka a jedlík masa, pak to určitě budete.
V minulosti mohla kráva dát až 10 litrů mléka. Dnes musí vysoce výkonné dojnice vyprodukovat až 50 litrů mléka denně. Není tedy divu, že jsou stále náchylnější k infekčním chorobám, jako jsou infekce vemene, dělohy a drápů.
Preventivní užívání antibiotik v kravíně je proto dnes již samozřejmostí.
Argument 6: Hormony v mléce
Stejně jako se nemůžete vyhnout užívání antibiotik při konzumaci mléka, nemůžete zabránit hormonální substituci.
Dojnice se dojí asi 300 dní v roce a většinu času jsou březí. Mléko březí krávy obsahuje asi o třetinu více estrogenu a mnohem vyšší množství progesteronu než mléko nebřezí krávy.
Vysoké hladiny progesteronu jsou nezbytné pro přežití embrya. Chrání ji před imunitním systémem matky, aby nebyla klasifikována jako cizí těleso a nebyla napadena jejím imunitním systémem.
Pitím mléka se nyní progesteron dostává do lidského organismu. Děje se zde to samé jako u březí krávy – jen s jinými účinky: Sníží se i imunitní systém, což může primárně vést k mnoha nemocem.
Ale jako by to nebylo dost špatné, velké množství progesteronu také inhibuje tvorbu enzymu, který je zodpovědný za regulovanou buněčnou smrt. V důsledku toho se rakovinné buňky mohou nerušeně množit.
To vysvětluje, proč se riziko vzniku rakoviny prsu, vaječníků a dělohy výrazně zvyšuje se zvýšenou hladinou estrogenu a progesteronu v lidském organismu.
Může to být trochu víc?
S těmito informacemi jsme vám dali 6 dobrých důvodů, proč v budoucnu s konzumací mléka přestat. Je samozřejmé, že zdravotní rizika vycházející z mléka se týkají i všech konvenčně vyráběných mléčných výrobků, jako jsou jogurty, sýry atd.
